Řečníci
Hlavní řečník
Bart Preneel
je profesorem ve výzkumné skupině COSIC na Ústavu elektrotechniky Katholieke Universiteit Leuven v Belgii. Bývalý prezident Mezinárodní asociace pro kryptologický výzkum (IACR) a vedoucí projektu ECRYPT je také hlavním řešitelem řady výzkumných projektů financovaných z evropských programů. S více než 28 tisíci citacemi a h-indexem přes 80 se profesor Preneel řadí mezi nejvýznamnějších výzkumníky v oblasti kryptografie a informační bezpečnosti.
Moderátor
Ondřej Krátoška
je od roku 1998 sportovním komentátorem Eurosportu a moderátorem konferencí a sportovních i společenských akcí. Od roku 2016 je tiskovým mluvčím Ministerstva vnitra ČR.
Řečníci
Jan Bečka
působí od roku 2021 na Národním úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, kde se zabývá primárně spoluprací v oblasti kybernetického výzkumu a vývoje na národní a evropské úrovni. Koordinuje ustavení Národního koordinačního centra, které je součástí sítě center spolupracujících s Evropským kompetenčním centrem pro výzkum a vývoj v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Michaela Ceklová
pracuje v oddělení bezpečnostního výzkumu odboru bezpečnostního výzkumu a policejního vzdělávání, kde působí jako seniorní analytička pro výzkum, vývoj a inovace. Věnuje se především programovému managementu bezpečnostního výzkumu na Ministerstvu vnitra ČR. Jejími oblastmi zájmu jsou příprava a evaluace programů bezpečnostního výzkumu, korelace bezpečnostního výzkumu a vědní politiky ČR a implementace výsledků bezpečnostního výzkumu do bezpečnostní praxe. Je členskou programového výboru Horizont Evropa, Klastr 3 Občanská bezpečnost ve společnosti. Vystudovala bezpečnostní a strategická studia na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.
Claudia Cevenini
je od roku 2004 mimořádnou profesorkou práva IT na Boloňské univerzitě a lektorkou ochrany dat v postgraduálních kurzech práva IT, kybernetické bezpečnosti a soukromí velkých dat na Bologna Business School. Pracovala jako právní a etická expertka v řadě evropských projektů a působí jako expertka na etiku a inovace pro Evropskou komisi. Působí také jako hlavní konzultantka pro ochranu soukromí, právní a smluvní otázky inovativních podniků a technická konzultantka Boloňského tribunálu. Mezi její hlavní oblasti zájmu patří právo IT, etika, soukromí a ochrana dat, AI & právo, velká data, IPR, právní ochrana softwaru, smlouvy a licencování a využívání inovací.
Jan Černocký
je vedoucí Ústavu počítačové grafiky a multimédií (ÚPGM) na Fakultě informačních technologií (FIT) VUT v Brně. Je výkonným ředitelem výzkumné skupiny BUT [email protected] a je jejím. Je absolventem VUT v Brně (Ing.) a Université Paris Sud ve Francii (Ph.D.) a pracoval na ESIEE Paříž a na OGI Portland, Oregon, USA. Jeho výzkumné zájmy zahrnují umělou inteligenci, zpracování signálů a dolování dat z mluvené řeči (rozpoznávání řeči, mluvčího a jazyka). Vedl či spoluvedl řadu projektů financovaných z České republiky, Evropské unie i amerických agentur DARPA a IARPA. Byl spoluorganizátorem konferencí IEEE ICASSP 2011 v Praze, IEEE ASRU 2013 a Interspeech 2021 v Brně. Na FIT VUT je garantem kursů věnujících se zpracování signálů a řeči. V roce 2006 spoluzaložil firmu Phonexia s.r.o., která je v současnosti jedním z předních světových dodavatelů produkčních řečových technologií.
Petr Číka
je docentem a tajemníkem na Ústavu telekomunikací na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Jeho výzkumná činnost se zaměřuje na komunikační technologie, kybernetickou bezpečnost a certifikace v oblasti kybernetické bezpečnosti. Je hlavním řešitelem národních projektů aplikovaného výzkumu zabývajících se zejména kybernetickou bezpečností a komunikací v kritické infrastruktuře. Vedle výzkumné činnosti se věnuje výuce v oblasti komunikací a multimediálních služeb.
Fabio Di Franco
pracuje v agentuře ENISA od roku 2017 a v současné době vede v agentuře ENISA aktivity zaměřené na rozvoj kybernetických dovedností pro vysoce kvalifikované lidi a na vývoj evropského rámce kybernetických dovedností. Je také zodpovědný za rozvoj dovedností v členských státech EU a institucích EU prostřednictvím školení a cvičení pro odborníky v oblasti kybernetické bezpečnosti. Fabio pracoval více než 15 let ve veřejných i soukromých organizacích a má magisterský a doktorský titul v oboru telekomunikačního inženýrství. Často vystupuje na konferencích a akcích a je propagátorem s cílem přilákat nové talenty do oblasti kyberbezpečnosti.
Miloslav Dušek
je profesorem fyziky a proděkanem Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Doktorát získal v roce 1994 na Univerzitě Karlově v Praze. Jeho vědecké zájmy zahrnují kvantovou optiku, základy kvantové teorie, kvantovou kryptografii, kvantové zpracování informace a kvantové technologie. V 90. letech se podílel na vývoji laboratorního prototypu plně funkčního zařízení pro kvantovou distribuci klíčů.
Miloš Dvořák
působí na Národním úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost od srpna 2017 a dříve působil na Národním bezpečnostním úřadu od jeho založení. Je vedoucím oddělení kryptologie a vývoje kryptografických prostředků NÚKIB, a proto se primárně zabývá aplikovanou kryptografií a vývojem kryptografických prostředků. Zaměřuje se zejména na oblast praktického uplatnění kryptografické, informační a komunikační bezpečnosti a na problematiku ochrany komunikačních a mobilních technologií. Je absolventem FEL ČVUT Praha obor technická kybernetika.
Martin Faťun
působí v oddělení strategických studií Technologického centra AV ČR jako analytik a projektový manažer. Zaměřuje se zejména na oblast informačních a komunikačních technologií a bezpečnosti a na problematiku foresightu. V Technologickém centru pracuje od roku 2006. Dříve se Martin zabýval programováním a tvorbou databázových aplikací. Poté pracoval ve vydavatelství IDG Czech, kde zastával funkce odborného redaktora a ředitele redakcí týdeníku Computerworld a měsíčníku Business World. Martin je absolventem Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze, oboru teoretická kybernetika, matematická informatika a teorie systémů se specializací na samočinné počítače a programování.
Luboš Fendrych
působí od roku 2018 na Národním úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a v současnosti zastává pozici ředitele odboru vzdělávání, výzkumu a projektů. V oblasti výzkumu se zaměřuje na zapojování NÚKIB do národních a mezinárodních projektů a rovněž se podílel na tvorbě Národního plánu výzkumu a vývoje v kybernetické a informační bezpečnosti.
Florian Fröwis
je vystudovaný kvantový fyzik (doktorát získal v roce 2012 na univerzitě v Innsbrucku) a má několikaletou postdoktorskou praxi na univerzitě v Ženevě. Do společnosti ID Quantique nastoupil v roce 2018, aby se staral o společné výzkumné projekty, především s evropskými akademickými a průmyslovými partnery. V roce 2022 se stal generálním ředitelem společnosti ID Quantique Europe se sídlem ve Vídni, jejímž posláním je chránit evropskou kritickou infrastrukturu pomocí QKD.
Jan Hajný
je docentem na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně. V současnosti vede skupinu Brno AXE (Applied Cryptography & Security Engineering), je členem vědecké rady FEKT a garantem studijních programů Informační bezpečnost. Odborným zaměřením doc. Hajného jsou oblasti moderní kryptografie a ochrany soukromí ve kterých vede řadu projektů českých (GAČR, TAČR, MVČR, MPO, MŠMT) i zahraničních (Horizon 2020, Horizon Europe, Digital Europe) poskytovatelů. Doc. Hajný vede pracovní skupinu WP9 Cybersecurity Training and Awareness v rámci projektu SPARTA, je členem ENISA AHWG pro tvorbu evropského rámce pro dovednosti v kybernetické bezpečnosti, vede Laboratoř kvantové bezpečnosti na VUT v Brně a podílí se na realizaci české národní kvantové infrastruktury.
Adam Herout
je řádným profesorem na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Zabývá se výzkumem počítačového vidění a jeho aplikacemi, především se zaměřením na dohledové a inteligentní dopravní systémy.
Wide Hogenhout
pracuje v Oddělení technologií kybernetické bezpečnosti a budování kapacit na Generálním ředitelství pro Komunikační sítě, obsah a technologie Evropské komise. Získal titul Ph.D. na Narově institutu vědy a technologií v Japonsku, a jeho oblastí zájmu je výpočetní technika. Po několika letech práce v soukromém sektoru rozšířil řady Evropské komise v roce 2004. Do roku 2020 pracoval v oblasti nových technologií, v první řadě na projektu Graphene Flagship. V současnosti se zaměřuje především na program Digitální Evropa a další výzvy v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Tomáš Horváth
je členem skupiny vláknové optiky na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií, Vysokého učení technického v Brně (VUT) a CESNETu z.s.p.o. Výzkumná činnost Horvátha Ph.D. se zaměřuje především na bezpečnost optických vláknových infrastruktur, vysokorychlostní datové přenosy přes optické infrastruktury a optické přístupové sítě. Působí jako vědecko-výzkumný pracovník v několika národních vědeckých projektů zaměřených na kybernetickou bezpečnost a v evropském projektu GÉANT.
Hannes Hübel
získal doktorát v roce 2004 na Queen Mary, University of London ve Velké Británii. V témže roce nastoupil do skupiny Quantum Information na Vídeňské univerzitě. Po několika letech strávených v Kanadě a Švédsku nastoupil v roce 2015 do rakouského technologického institutu AIT. V současné době zastává pozici tematického koordinátora všech aktivit v oblasti kvantových technologií na AIT. Jako vedoucí vědecký pracovník je rovněž zodpovědný za experimentální vývoj QKD v AIT. Podílí se na evropském projektu Quantum Technology Flagship jako koordinátor projektu UNIQORN a také projektu OPENQKD. Kromě své vědecké práce také konzultuje s Evropskou komisí plány nasazení její rozsáhlé kvantové komunikační iniciativy EuroQCI. Dále koordinuje veškerý vývoj QKD v rámci Rakouska a přeshraniční aktivity se sousedními zeměmi pro iniciativu EuroQCI a podílí se na studiích architektury EuroQCI QSAFE a SAGA PHASE-A pro pozemní a satelitní část evropské kvantové komunikační sítě.
Silvia Jirásková
se v Technologickém centru AV ČR dlouhodobě věnuje podpoře celkového rozvoje mladých technologicky orientovaných firem a vede mentoringový program Scale-up your business. Pomáhá připravit společnosti na jednání se soukromými investory a má široký přehled o možnostech financování z národních a evropských programů. Firmám pomáhá s orientací v těchto programech, s identifikací vhodných zdrojů, včetně mentoringu v rámci přípravy projektových záměrů. Silvia vystudovala Chemicko-technologickou fakultu na STU v Bratislavě. Před příchodem do Technologického centra AV ČR v roce 2015 pracovala v oblasti sales a business development v sektoru chemie a farmacie, připravila a řídila řadu úspěšných vzdělávacích projektů financovaných ze strukturálních fondů. Od ledna 2022 je na pozici vedoucí Oddělení rozvoje podnikání a koordinátorka konsorcia Enterprise Europe Network ČR.
Heikki Kälviäinen
je profesorem informatiky a inženýrství na Lappeenranta-Lahti University of Technology LUT, School of Engineering Science, Finsko. Prof. Kälviäinen je vedoucím laboratoře počítačového vidění a rozpoznávání vzorů na katedře výpočetní techniky. Mezi jeho výzkumné zájmy patří počítačové vidění, rozpoznávání vzorů, strojové učení a zejména aplikace zpracování a analýzy digitálního obrazu. Kromě LUT působil Prof. Kälviäinen více než šest let i na jiných univerzitách: jako profesor výpočetní techniky na School of Information Technology na Monash University v Malajsii a jako hostující profesor na Fakultě informačních technologií VUT v Brně v České republice, v Centru strojového vnímání (CMP) ČVUT a v Centru pro vidění, řeč a zpracování signálů (CVSSP) na University of Surrey ve Velké Británii.
Tomáš Kubala
se celý život se pohybuje v oblasti strojírenství (od poradenství až po výrobu a řízení), především v automobilovém průmyslu. V roce 1994 úspěšně ukončil studium na VUT v Brně (FSI, specializace řízení jakosti). Poté 2 roky studijně a pracovně pobýval v Japonsku, kam se opakovaně profesně vracel. Část profesní kariéry strávil v nadnárodní firmě a posléze i soukromé české společnosti. Své nabyté zkušenosti dlouhodobě předává v oblasti poradenství, zvláště v oblasti řízení jakosti, zvyšování efektivity, konkurenceschopnosti a implementace inovací. Od roku 2018 je předsedou představenstva a výkonným ředitelem klastru INDUSTRY CLUSTER 4.0, zaměřující se svými aktivitami na podporu modernizace a digitalizace výrobních procesů malých a středních firem. Od roku 2018 je také členem vědecké rady Národního centra kompetence pro Kyberbezpečnost, kde formuluje požadavky průmyslu na oblast kybernetické bezpečnosti. Od roku 2020 je místopředsedou představenstva Regionální hospodářské komory Brno, kde zodpovídá za téma Průmyslu 4.0, digitalizace, kyberbezpečnosti a spolupráci s klastry.
Radim Kudla
získal během své kariéry rozsáhlé znalosti v oblasti architektury a topologie IT řešení, zpracování zvuku, analýzy řeči a nasazení hlasové biometrie, obchodních strategií a dotačních poradenských služeb. Radim se podílel na několika výzkumných a vývojových IT projektech spolufinancovaných Evropskou komisí nebo národními fondy. Získal také zkušenosti s produktovým managementem a go-to-marketem s IT řešeními.
Quentin Ladetto
je výzkumným ředitelem centra armasuisse Science and Technology na švýcarském ministerstvu obrany, kde založil program technologického foresightu, známý též jako deftech (Defence Future Technologies) - https://deftech.ch. Cílem programu je identifikovat rušivé technologické trendy a předjímat případy jejich využití, které budou mít dopad na to, jak je bráněna a uchovávána bezpečnost Švýcarska. Po absolvování doktorského studia v oboru geomantiky na Švýcarském technologickém institutu v Lausanne (EPFL) Quentin začal pracovat ve firmě Safran Vectronix AG za účelem průmyslového zavedení chodeckého navigačního systému vyvinutého v rámci jeho disertační práce, který byl následně vybrán jako součást amerického vojenského programu Land Warrior. Před nástupem do armasuisse pracoval pro několik start-upových firem, kde pomáhal vyvíjet řadu hardwarových a softwarových řešení v oblastech mapování internetu, fleet a asset managementu a Internetu věcí (IoT). Zároveň Quentin získal titul Executive MBA v oblasti managementu a korporátních financí na univerzitě HEC Lausanne a diplom z managementu technologií z univerzity IMD Lausanne.
Maria Leitner
je profesorem informatiky (procesně orientované informační systémy) ve výzkumné skupině Workflow Systems and Technology na Fakultě informatiky Vídeňské univerzity.
Pavel Loutocký
je právníkem, výzkumníkem a vedoucím úseku na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity, kde působí v rámci centra excelence zaměřujícího se na problematiku související s kyberkriminalitou, kyberbezpečností a ochranou kritických informačních infrastruktur. Rovněž je odborným pracovníkem na Ústavu práva a technologií na Právnické fakultě Masarykovy univerzity a lektorem v rámci studijního programu Kybernetická bezpečnost na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií, Vysoké učení technické v Brně. Hlavními oblastmi, kterým se věnuje kromě oblasti kyberbezpečnosti a kyberkriminality, je problematika elektronické identifikace a elektronických dokumentů, online ochrany spotřebitele, online řešení sporů, online platforem, elektronické kontraktace, doménových jmen, eJustice & eGovernmentu či mezinárodních aspektů souvisejících s těmito oblastmi. Úspěšně dokončil roční studia na University of Abertay, Dundee ve Skotsku a doktorská studia na Ústavu práva a technologií na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Od roku 2012 je pravidelným členem vybraných pracovních skupin fungujících v rámci Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL). Působí rovněž jako externí lektor na Queen Mary University of London či Georg-August-Universität Göttingen.
Aleksej Makarov
je ředitelem pro vědeckou spolupráci a bývalým technickým ředitelem Vlatacom Institute of Technology. Byl zodpovědný za jeden z prvních projektů eID na světě, který je základním kamenem dnešních služeb e-governmentu v Srbsku. Tyto zkušenosti přenesl do oblasti ochrany dat a ověřování přístupu v mnoha projektech společnosti Vlatacom v Asii, Latinské Americe a Africe, a to v oblasti národní identifikace, hraniční kontroly, řízení dopravy a zabezpečených komunikačních systémů. V současné době se jeho zájem o kybernetickou bezpečnost zaměřuje na dohodu o tajných klíčích přes veřejné kanály. Dříve pracoval na různých pozicích ve společnostech STMicroelectronics, Orange Communications, The European Patent Office a na univerzitě v Oxfordu. Vystudoval elektrotechniku na Bělehradské univerzitě a doktorát v oboru telekomunikací získal na Švýcarském technologickém institutu (EPFL).
Lukáš Malina
je docentem na Ústavu telekomunikací FEKT VUT v Brně. Již přes deset let se aktivně věnuje kyberbezpečnosti, aplikované kryptografii, návrhu autentizačních schémat a schémat poskytující ochranu soukromí. Rovněž se zabývá i post-kvantovou kryptografií a bezpečností systémů a zařízení. Je autorem či spoluautorem více jak 90 odborných článků orientovaných na kyberbezpečnost a jako host přednášel na řadě evropských univerzit. Rovněž působí jako vědecko-výzkumný pracovník či vedoucí týmu u řady národních i mezinárodních projektů typu H2020, Bezpečnostní Výzkum MVČR, IMPAKT MVČR, TAČR, či MPO.
Miroslav Mareš
je profesorem na katedře politologie Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity, kde zodpovídá za obor bezpečnostní a strategická studia. Vystudoval politologii (1997) a právo (1999) na Masarykově univerzitě. Zaměřuje se na výzkum bezpečnostní politiky, extremismu a terorismu, zvláště v kontextu střední a východní Evropy. Byl poradcem řídícího výboru Auditu národní bezpečnosti České republiky (2016) a v současnosti je expertem při Evropském centru excellence pro boj proti hybridním hrozbám (Hybrid CoE). Je spoluautorem (s Danielem Novákem) komentáře k Ústavnímu zákonu o bezpečnosti České republiky (Wolters Kluwer 2019).
Petr Matoušek
pracuje na FIT VUT v Brně, kde se věnuje oblasti počítačových sítí, kybernetické bezpečnosti, monitorování a analýze síťových dat. V oblasti výzkumu se zaměřuje na detekci bezpečnostních incidentů v průmyslových sítí, analýzu šifrovaného provozu a monitorování Internetu věcí. Podílel se na vybudování výzkumné laboratoře počítačových sítí na FIT. Externě vyučuje pro univerzitu Strathmore v Keni.
Kristýna Meislová
pracuje pracuje v Oddělení strategických studií Technologického centra AV ČR jako seniorní analytička pro výzkum a vývoj a manažerka inovačních projektů. Zaměřuje se na vývoj a kultivaci interních a externích inovačních ekosystémů. Jejími oblastmi zájmu jsou horizon scanning, technologický foresight a design a evaluace inovačních strategií. Kristýna absolvovala magisterský obor Sociální geografie a regionální rozvoj na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
Luděk Moravec
působí jako attaché pro vědecko-technickou spolupráci na Velvyslanectví ČR ve Washingtonu, DC. Vystudoval mezinárodní teritoriální studia na Fakultě sociálních věd UK a strategická studia na Aberystwyth University (Wales, VB). Mezi lety 2007 a 2012 spolupracoval s katedrou bezpečnostních studií FSV UK a po stáži ve strukturách Severoatlantické aliance dále působil v analytice a programovém managementu bezpečnostního výzkumu na Ministerstvu vnitra ČR. Poradní roli v této oblasti zastává nadále jak v ČR, tak v programech EU. V roce 2017 přešel do služeb Ministerstva zahraničních věcí a v současné pozici spoluzakládal úsek vědecké diplomacie, s důrazem na spolupráci s USA v obranném výzkumu.
Petr Münster
je docentem a vedoucím skupiny vláknové optiky na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií, Vysokého učení technického v Brně (VUT). Výzkumná činnost doc. Münstera se zaměřuje především na bezpečnost optických vláknových infrastruktur, optické vláknové senzory a přenos datových a nedatových služeb přes optické infrastruktury. Působí jako vědecko-výzkumný pracovník či vedoucí týmu u řady národních vědeckých projektů zaměřených na kybernetickou bezpečnost. Podílí se také na provozu Laboratoře kvantové bezpečnosti na VUT v Brně.
Michal Pazour
je vedoucím oddělení strategických studií a zástupcem ředitele pro strategii Technologického centra Akademie věd ČR. Specializuje se na hodnocení, analýzu a formulaci výzkumné a inovační politiky s využitím foresightu. Michal je autorem nebo spoluautorem řady analytických studií zpracovaných pro českou vládu, Evropskou komisi, Evropský parlament nebo OECD. Před nástupem do Technologického centra v roce 2007 pracoval Michal jako analytik inovační politiky na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. Michal získal doktorát v oboru hospodářské politiky na Vysoké škole ekonomické v Praze.
Edmundas Piesarskas
je odborníkem v litevském centru excelence pro školení, výzkum a vzdělávání v oblasti kybernetické bezpečnosti (L3CE). Zkušenosti v oblasti kybernetické bezpečnosti získal prací na několika projektech, od rozvoje kompetenčních komunit až po konstrukci komplexních modelů kybernetické bezpečnosti. Mezi jeho hlavní odborné oblasti patří vzdělávání a odborná příprava v oblasti kybernetické bezpečnosti, problematika zavádění inovací, kybernetická složka v kontextu hybridních hrozeb. Je také členem pracovní skupiny ENISA a podílí se na vývoji evropského rámce kybernetických dovedností.
Tomáš Pitner
je profesorem na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity, kde působí jako akademický ředitel Centra vzdělávání, výzkumu a inovací v informačních a komunikačních technologiích (CERIT) a vedoucí výzkumné laboratoře Lasaris. Od roku 2007 působí jako externí profesor na Fakultě informatiky Vídeňské univerzity. Jeho výzkum se zaměřuje především na kybernetickou bezpečnost, kritické infrastruktury, konkrétně pro energetické sítě, aplikace pro elektronické zdravotnictví, podnikové softwarové architektury a technologie. Zabývá se také komunikačními aspekty akademické a průmyslové spolupráce a kvalifikačním a profesním růstem odborníků v oblasti IT, zejména v oblasti kybernetické bezpečnosti. Vede rozsáhlé projekty aplikovaného a smluvního výzkumu a řídí akademické aktivity v rámci Cybersecurity Innovation Hubu v rámci Digitální Evropy. Od roku 2019 působí také jako tajemník mezinárodního poradního sboru Národního centra kompetence pro kybernetickou bezpečnost (NC3) a vedl výzkumný program Českého centra excelence pro kyberkriminalitu a ochranu kritických informačních infrastruktur (C4e).
Radim Polčák
působí na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně jako vedoucí Ústavu práva a technologií. Jako host pravidelně přednáší na právnických fakultách a justičních vzdělávacích institucích v Evropě a USA. Zabývá se právní teorií, právem informačních a komunikačních technologií (ICT) a energetickým právem. Je mj. rozhodcem tribunálu pro doménová jména .eu a .cz a zakládajícím členem European Academy of Law and ICT. V oborech právní teorie, práva ICT a energetického práva publikoval přes 150 odborných článků, kapitol v odborných knihách, konferenčních příspěvků a monografií.
Christopher Prinz
je zakladatelem a CTO společnosti Hensoldt Analytics GmbH se sídlem ve Vídni v Rakousku. Společnost je aktivní v oblasti open source zpravodajství a situačního povědomí pro bezpečnost a podnikání. Christoph Prinz byl zakladatelem, provozním ředitelem a generálním ředitelem společnosti SAIL LABS Technology GmbH (kterou v roce 2021 koupila společnost Hensoldt) a vývojář softwaru a výzkumník v IBM Rakousko.
Paresh Rathod
je zkušený technokrat, kybernetický expert, pedagog a inovátor. V současné době působí jako mezinárodní kybernetický expert na Laurea-Finland, spolupředseda pracovní skupiny 5 Evropské organizace pro kybernetickou bezpečnost a expert-zpravodaj Evropské agentury pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) v pracovní skupině AHWG (Evropský rámec kybernetických dovedností) a viceprezident IITEDA (Velká Británie). Jeho odborné znalosti přinášejí přidanou hodnotu v evropských inovačních projektech a vývojových pracích, včetně ECHO, CyberSecPro, EU-HYBNET, ECOLHE a mnoha dalších projektů. Jeho vývojová práce a projekty přispívají k dosažení cílů evropské kyberneticky bezpečné společnosti a jednotného evropského digitálního trhu. Jen ve Finsku Paresh vyškolil více než 10 tisíc studentů a odborníků. Hlavní zaměření vývoje Pareshe Rathoda zahrnuje integraci výzkumných, vývojových a inovačních projektů v rámci vyššího odborného vzdělávání, společnosti a podniků.
Ondřej Ryšavý
je docentem Vysokého učení technického v Brně. Specializuje se na kybernetickou bezpečnost a digitální forenzní vědu. Vedl řadu výzkumných a vývojových projektů a spolupráci s průmyslovými partnery v oblasti systémové a síťové bezpečnosti, zejména monitorování bezpečnostních sítí, detekce hrozeb a kybernetické bezpečnosti průmyslových systémů.
Petr Seifert
pracuje v Národním úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost od roku 2021 jako vedoucí oddělení vzdělávání. Zabývá se osvětou, vzděláváním, prevencí, odbornou kvalifikací a kompetencemi v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Mark Scanlon
je docentem na UCD School of Computer Science, zakládajícím ředitelem UCD Forensics and Security Research Group, programovým ředitelem magisterského studia v oboru forenzních počítačů a vyšetřování počítačové kriminality a hlavním vyšetřovatelem v irském Národním centru pro aplikovanou AI (CeADAR ). Je Fulbrightovým stipendistou v oblasti kybernetické bezpečnosti a vyšetřování počítačové kriminality. Jeho magisterský i doktorandský titul jsou v oboru vzdáleného digitálního forenzního získávání a analýzy důkazů. Mezi jeho výzkumné zájmy patří vzdálené získávání důkazů, deduplikace dat, cloudová forenzní analýza, síťová forenzní analýza a vzdělávání v digitální forenzní oblasti. Dr. Scanlon je aktivním členem komunity digitálního forenzního výzkumu a je nadšeným redaktorem, recenzentem a organizátorem konferencí napříč řadou klíčových časopisů a konferencí v oboru.
Pascal Steichen
je zakladatelem a výkonným ředitelem SECURITYMADEIN.LU, Agentury pro kybernetickou bezpečnost lucemburské ekonomiky a municipalit. Více jak 20 let byl zapojen v hlavních iniciativách v oblasti kybernetické bezpečnosti lucemburské vlády za účelem podpory a posilování CYBERSECURITY Luxembourg, národního kyberbezpečnostního ekosystému. Budujíc na svých obrovských zkušenostech v kybernetické bezpečnosti, Pascal je dnes členem Lucemburské kyberbezpečnostní rady, přednášejícím v oblasti informační bezpečnosti na University of Luxembourg, členem správní rady CLUSIL (hlavní asociace reprezentující oblast kybernetické bezpečnosti v Lucembursku) a členem WomenCyberForce. Zároveň je zapojen ve studijní radě BTS Cybersecurity. Od února 2022 je předsedou Evropského kompetenčního centra pro výzkum a vývoj v kybernetické bezpečnosti.
Kristýna Stejskalová
je zástupkyní ředitele Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR (AOBP), která sdružuje firmy zabývající se výzkumem, vývojem, výrobou, obchodem a marketingem obranné a bezpečnostní techniky, materiálu a služeb. Kristýna Stejskalová působí na základě nominace ministerstva obrany ČR rovněž ve funkci National Focal Point pro Evropský obranný fond, je členkou výboru NATO Science & Technology Organization (STO) a zástupkyní vedoucího české delegace při NATO Industry Advisory Group (NIAG). O tématice mezinárodní bezpečnosti přednáší na Vysoké škole ekonomické v Praze.
Tereza Šamanová
Jako právnička s rozsáhlými zkušenostmi v oblasti regulace, které získala při práci ve vládních orgánech i v nevládním sektoru, patřila v roce 2011 k zakladatelům sdružení CzechInno a v současné době působí jako členka jeho správní rady a výkonná ředitelka. Od roku 2017 je také koordinátorkou Středoevropské platformy pro digitální inovace CEEInno sdružující subjekty aktivní v oblasti zavádění digitálních inovací v regionu střední a východní Evropy - a mimo jiné také všechny aktuálně registrované české digitální inovační huby. V roce 2019 v rámci platformy CEEInno vykrystalizovalo konsorcium Hub for Digital Innovations (H4DI) DIH, kde Tereza působí jako výkonný zástupce. Jako expertka spolupracuje také s Cybersecurity Innovation Hub jako jedním z pěti vybraných českých evropských digitálních inovačních hubů. Spravuje také českou komunitu DIH v rámci projektu DIHNET a byla uvedena do funkce ambasadorky projektu DIHNET a iniciativy I4MS.
Je členekou autorského týmu české Národní iniciativy Průmysl 4.0, několika vládních poradních orgánů pro výzkum, inovace a digitální agendu, výzkumného týmu pověřeného zpracováním odborných studií pro vládu ČR v oblasti Společnosti 4.0 a právní expertkou v oblasti ochrany dat v digitálním věku a regulatorních aspektů digitální ekonomiky. Je aktivní lektorkou a autorkou odborných publikací v této oblasti.
Lenka Švejcarová
pracuje v Technologickém centru AV ČR, kde působí především jako národní kontakt pro program Horizont Evropa (HE). V něm se zaměřuje se na bezpečnostní výzkum a na digitální oblast, tj. podprogramy Klastr 3 a 4 v HE. Je rovněž členkou národních delegací zasedající na programových výborech HE v Evropské komisi. Lenka je také manažerkou projektů IDEAL-IST a SEREN podporujících spolupráci evropských národních kontaktů. Dříve pracovala jako projektová manažerka pro Českou zemědělskou univerzitu v Praze. V předchozích zaměstnáních v Českých aerolinií a později v Telefónica Global Solutions byla datovou analytičkou a specialistkou reportingu.
Lyudmyla Tysyachna
působí v Technologickém centru AV ČR jako národní kontaktní pracovnice (NCP) pro žadatele o granty Evropské výzkumné rady (ERC) a akce Marie Skłodowska-Curie (MSCA) v rámcovém programu EU Horizont Evropa. Jako delegátka reprezentuje ČR při jednáních s Evropskou komisí v Programových výborech obou částí Horizontu Evropa. V minulosti zastávala pozici vedoucí Oddělení pro Evropský výzkumný prostor v Kanceláři AV ČR. V rámci své přechozí činnosti se také podílela na internacionalizaci českého vysokoškolského sektoru a posilování zahraniční rozvojové spolupráce ve vzdělávání. Je absolventkou oboru Mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.
Vladimír Veselý
působí od roku 2017 jako odborný asistent v oboru Počítačové sítě na Vysokém učení technickém v Brně. Jeho výzkum se týká: 1) kryptoměn a praktického nasazení technologií založených na blockchainu; 2) modelování a simulace složitých systémů a 3) návrhů rozsáhlých směrovacích/přepojovacích sítí. Pravidelně pomáhá orgánům činným v trestním řízení při sledování kryptoměnových aktiv zapojených do nezákonných aktivit a identifikaci jejich vlastníků. Spoluzaložil společnost Netsearch, která se zabývá výzkumem a vývojem specializovaných řešení pro forenzní analýzu kryptoměn, obnovu hesel, zachycování a dekódování provozu.
Jan Vykoukal
působí na Ministerstvu vnitra ČR od roku 2000. Od roku 2008 zastává pozici vedoucího oddělení bezpečnostního výzkumu. Podílel se na tvorbě koncepčních a strategických dokumentů v oblasti bezpečnostního výzkumu. Působí jako člen poradních orgánů ministra vnitra, zřízených za účelem realizace programů bezpečnostního výzkumu.
Robert Woodward
je vědecký pracovník a vedoucí týmu v Cambridge Research Laboratory (Velká Británie) společnosti Toshiba Europe Ltd. Ve svém výzkumu se zabývá novými technologiemi QKD založenými na optických vláknech a jejich integrací do stávající síťové infrastruktury a zároveň pracuje na vývoji nových produktů QKD společnosti Toshiba. V minulosti působil na akademické půdě ve Velké Británii a v Austrálii, kde se zabýval nelineární vláknovou optikou a fyzikou ultrarychlých laserů.
David Wright
založil společnost Trilateral Research v roce 2004. Napsal a získal své první dva EU projekty na téma ambientní inteligence a komunikace o rizicích, což jsou témata, která se prolínají mnoha dalšími projekty TRI, financovanými z EU programů. David svou prací a myšlenkovým vedením neustále rozšiřuje oblasti výzkumu společnosti TRI. V současné době koordinuje projekt CC-DRIVER financovaný EU (H2020), který se zabývá lidskými a technickými faktory kybernetické kriminality. Publikoval více než 70 článků v recenzovaných časopisech; je spolueditorem a spoluautorem čtyř knih, včetně Privacy Impact Assessment (Springer, 2012) a Surveillance in Europe (Routledge, 2015). Zavedl termín „ethical impact assessment“ a na toto téma publikoval první článek. Podílel se na činnosti několika expertních skupin v oblasti foresightu, včetně čtyř expertních skupin evropské agentury ENISA a skupiny pro foresight Trust-at-Risk při DG Research. Vypracoval několik metodik pro tvorbu scénářů, včetně politických scénářů evropského projektu SHERPA. Je členem Evropské sítě „the European Foresight Monitoring Network“ externím členem fakulty Law Science Technology & Society (LSTS) Studies at the Vrjie Universiteit Brussels.
Pavel Zemčík
je děkanem Fakulty informačních technologií VUT v Brně. Dříve působil jako vedoucí katedry počítačové grafiky a multimédií na téže fakultě, hostující profesor na PennState, Behrend College, Erie, PA. USA, výzkumným pracovníkem na Lappeenranta University of Technology ve Finsku, na University of Surrey ve Velké Británii a na University of Bristol ve Velké Británii. Zabývá se výzkumem a výukou zpracování obrazu, počítačové grafiky a počítačového vidění a jejich aplikacemi, bezpečnostními aspekty a akcelerací v hardwaru. Je autorem nebo spoluautorem více než 180 vědeckých publikací včetně příspěvků na renomovaných mezinárodních vědeckých konferencích a v mezinárodních časopisech. Podílel se na vývoji více než 30 funkčních vzorků a softwarových nástrojů, 5 patentů a produktů, jako jsou vizuální kontrolní systémy v průmyslu nebo systémy pro vymáhání dopravních předpisů, v nichž hraje důležitou roli kybernetická bezpečnost.
Jiří Zlatuška
je český informatik, vysokoškolský profesor a bývalý politik. V současné době působí jako děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity, kterou založil před svým zvolením rektorem Masarykovy univerzity v roce 1998, kde se v letech 1998-2004 se zasadil o zavádění a prosazování celého univerzitního informačního systému a přípravě realizace Univerzitního kampusu Bohunice formou tehdy největší investice Evropské investiční banku mimo tehdejší EU.
Jiří Zlatuška absolvoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v roce 1981 v oboru Matematická informatika a Teoretická kybernetika. V roce 1994 založil Fakultu informatiky Masarykovy univerzity, kterou vedl do roku 1998 a poté po ukončení rektorského mandátu v roce 2004-2011 a opět od roku 2015. Věnoval se konceptuálnímu modelování informačních systémů, lambda-kalkulu, logickému programování a výpočtové logice, počítačové typografii a širším společenskými dopadům informatiky a informatizace.
Moti Zwilling
je zaměstnancem ekonomie a obchodní administrativy na Arielově univerzitě. V roce 2008 dokončil doktorandské studium bioinfotermatiky na Hebrejské univerzitě pod vedením profesora Shaie Arkina z katedry biologické chemie a profesora Natiho Liniala z katedry informatiky. Kromě toho v roce 2007 dokončil doktorské studium v oboru marketing (které se zabývalo aplikací učících se algoritmů pro řešení problémů v oblasti reklamy) pod vedením Prof. Gily Fruchtera z Bar Ilanovy univerzity, School of Economics and Business Administration. V roce 2010 působil jeden rok jako postdoktorand na katedře systémového informačního inženýrství na Ben-Gurionově univerzitě pod vedením profesora Liora Rokacha. V rámci postdoktorského studia pracoval ve výzkumných laboratořích společnosti Deutsche Telekom v oblasti informační bezpečnosti, a to v projektu: "Identifikace charakteristik klávesnice a charakteristik chování internetových surfařů" prostřednictvím aplikace učících se algoritmů.
